Ikebana: Japonské umění aranžování květin

První mistr ikebany Shozo Sato zahájil svou misi s cílem přivést a zejména vysvětlit principy ikebany západnímu publiku před více než 50 lety. Ve svém nejnovějším dílu Ikebana: Umění aranžování květin tak odhaluje průlomové pokroky posledních několika desítek let. Pojďte v dnešním článku zjistit více o tomto pozoruhodném japonském umění.

Co je to Ikebana?

V překladu Ikebana znamená živé květiny. Toto japonské umění aranžování květin bylo popsáno jako jemnější, citlivější a hlavně sofistikovanější metoda aranžování květin, než běžné aranžování, které se tradičně používá v jiných kulturách. Je tomu tak proto, že ikebana je v Japonsku považována za umění ve stejném smyslu jako je například malování nebo sochařství jinde na světě. Pokud jde tedy o estetiku a design, Japonci stojí v čele těchto procesů. Ať už je to jejich princip designu nebo jejich umění aranžování květin, tedy ikebana, je všeobecně známo, že každý kousek použitý při aranžování je součástí velkolepého, očistného a duchovního procesu. Japonské tradice uctívání květin v buddhistických chrámech má už skutečně dlouhou tradici, ikebana však začala naplno až v období Muromachi, které se na toto umění zaměřilo více a nabralo tak aktuální podobu.

Japonská šintoistická kultura věří, že Bůh je ve středu a kořenech všeho. Stejně jako hinduisté věří, že Bůh sídlí v každé formě přírody. Proto jsou květiny považovány také za rozšíření Boha. Ikebana by se dala popsat jako tenká hranice mezi luxusem a jednoduchostí, mezi životem a smrtí a mezi tímto světem a tím, co je vysoce nad námi.

Kde se vzala Ikebana?

Jednoduchá květinová aranžmá vznikla už v 7. století kdy byl z Číny do Japonska zavlečen buddhismus. Proto se zde stalo tradicí umísťovat květiny před obrazy Buddhy a během několika uplynulých staletí, tyto květinové dary získaly poměrně propracovanou podobu. V době Heian, tedy mezi 8. až 12. stoletím, bylo běžným zvykem posílat společně s květinovým aranžmá i poezii, čímž si tyto květinové dary získaly ještě více propracovanou podobu. S nástupem samurajů během 14. století získali feudálové vyšší postavení a nadvládu, ve které si přáli ukázat zejména své bohatství a moc. První tokonoma, neboli speciální výklenky typické právě pro japonský styl, kde lidé vystavují květiny ikebana nebo další umělecké předměty byly postaveny právě v domovech a palácech samurajů. Nejprve výklenky sloužily zejména k výstavě brnění, ale po sjednocení národa a s příchodem mírových časů se v nich začaly vystavovat právě umělecké předměty jako jsou květinová aranžmá Ikebana.

V čem je ikebana jiná?

Ikebana je dekorativní umělecká forma aranžování květin, která spojuje jak vnitřní, tak i vnější stránku věci a stírá hranice. Znamená to symbolický proces, který vás přivede na cestu dovnitř. Většinou florista sedí při aranžování květin v tichosti a plně se soustředí pouze na dekorování. V ikebaně nepoužíváte prostor ani květiny aby jste jej vyplnili. Prostřednictvím uměleckého aranžování květin naopak zachováváte nebo vytváříte nový prostor.

Hlavní znaky ikebany

Stejně jako ostatní japonské principy designu jako jsou například Wabi-Sabi a Miyabi, se i ikebana vyznačuje mimořádným minimalismem, jednoduchými formami, tvary, rovnováhou a lidskostí. Jedná se tak o meditativní uměleckou formu, která vám umožní přemýšlet a dosáhnout toho, jak soustředit svou mysl na jednu jedinou věc. V modernějším pojetí a domácnostech můžete dokonce vidět květiny, které jsou uspořádané ve vyvážené linii - sprezzatura, která je charakteristická pro uměleckou formu skrývající úsilí a práci, půvabnou zdrženlivost, díky ní vypadá vše s nádechem lehké ledabylosti a jednoduchosti.

Květinová aranžmá ikebana jsou umístěny v mělkých keramických miskách, kterým se říká utsuwa. Nejdelší větev v aranžmá označuje nebe a nazývá se shin. Střední větev naopak symbolizuje člověka a nejkratší větev nazývaná také tai, je symbol pro Zemi. Ikebana se rozhodně neřídí heslem čím více, tím lépe, naopak klade důraz na jednotlivé detaily a snaží se zobrazit jednotlivé květiny v celé své kráse. Od stonků, přes listy až po nádherně poutavé květy, které často dominují a hrají nejdůležitější a hlavní roli v běžných květinových aranžmá. Právě v tomto aspektu je největší rozdíl mezi tradičními květinovými aranžmá, jak jsme zvyklí v porovnání s ikebanou. Naše aranžmá se zaměřují na barvy, květy a další výrazné prvky u květin, kdežto ikebana nechává prostoupit krásu celé rostliny.

Ideologie ikebany

Forma učení se na samotném začátku začala praktikovat v buddhistických chrámech, kde ji praktikovali a vyučovali kněží. Z buddhistického rituálu se brzy stala nedílná součást japonské kultury. Nejstarší byla škola Ikenobo v chrámu Rokkaku-do, kde rodina kněží vytvořila vůbec první koncept zvaný Rikka.

V Rikkce jsou květiny považovány za součást vesmíru a ne pouze za ozdobu. Rané buddhistické květinové dekorace měly jako hlavní úkol symbolizovat a idealizovat krásu ráje. Výsledkem této představy byly zejména ozdobné a velmi přepychové květinová aranžmá. První styl ikebany se nesnažil ani tak o odhalení krásy květin jako spíše o využití květin k ztělesnění vyvýšeného pojetí vesmíru. Ikebana je zejména vizuální umění, které využívá rostliny v různých formách. Ve stylu Rikka je zásadních 9 pozic, do kterých se květiny stylizují.

Dalším ze tří základních konceptů je Seika, která narozdíl od formálnosti Rikky a jejich přísných pravidel volí volnější způsoby aranžování květin. Mezi další volnější způsoby aranžování květin patří například Nageire, což zjednodušeně znamená vhození. Charakteristickým rysem uspořádání květin je tedy volná poloha ve váze, kdy nejsou květiny nutně postaveny vzpřímeně, ale přirozeně odpočívají přímo ve váze. Na konci 18. století tak dala dokonalá souhra mezi Rikkou a Nageire vzniknout novému aranžování květin, kterým je právě Seika. Tento název v doslovném překladu znamená čerstvé, živé květiny. Historicky se aranžmá ve stylu Seika skládaly pouze z jednoho materiálu, s výjimkou luxusnějších aranžmá pro oslavy Nového roku. Dnes se toto pravidlo uvolnilo a jsou běžné aranžmá i z dvou a více materiálů nebo květin.

Koncept a styl klasických květinových úprav mezi které patří právě Rikka a Seika jsou nadále zásadní, ale moderní doba dala možnost proniknout i jiným materiálům a přidala do tradičního umění více variability a také volnosti.V současné době je jednou z nejpopulárnějších škol vyučující ikebanu škola Ohara. Ikebana má přes více než 3000 škol, přičemž každá z nich má za trend odlišné filozofie, přístupy i metodiky. Po absolvování školy nadále učni tráví léta praktikování uměleckých forem a dolaďování jejich spontánnosti s tradičními principy této umělecké formy.

Květiny tradiční pro Ikebanu

Asi nikoho nepřekvapí, že květiny, které mají svůj původ právě v Japonsku jsou součástí tradičního umění ikebany a některé z nich jsou i speciálně ceněny. Některé z květin mají dokonce i zvláštní význam pro jednotlivé japonské festivaly nebo státní svátky. Například chryzantéma přirozeně převládá během Chryzantémového festivalu, který se slaví 9. září. Mezi další oblíbené květiny patří například kamélie, pivoňky nebo narcisy.

Ikebana má za sebou dlouhou tradici, která neustále trvá, sílí a mění se společně s časem. Ať už jste fanouškem moderních květinových dekorací, nebo dáváte přednost jednoduchosti, věříme že si minimálně něco z dnešního článku o slavném japonském květinovém umění něco odnesete. Ikebana není běžnou formou, kterou byste běžně vystavovali doma v obýváku, pokud tedy vaše srdce netáhne k Japonsku a japonské kultuře víc, než je běžné, ale i přesto je dobré poznat různé formy aranžování květin a inspirovat se jimi.